Joshua Weaver
0 
4249
745
Rodina ženy, která byla zabita při kolizi při jízdě v Mazda MPV v roce 1993, dostala zelenou, aby podala žalobu proti výrobci vozidla a obvinila ji jako částečně odpovědnou za její smrt.
Thann Williamson, jezdil v zadní části MPV v roce 2002, když ho zasáhlo jiné vozidlo. Paní Williamsonová, jediná cestující ve vozidle, která nosí břišní pás, byla zabita v důsledku nehody, ostatní cestující, kteří nosili tříbodové ramenní pásy, přežili.
Rodina Williamsonů tvrdí, že kdyby Thann měla na sobě ramenní pás jako zbytek cestujících, dnes by byla naživu a věří, že Mazda uvážila náklady před bezpečností. V době výroby MPV nebyly ramenní pásy pro středního zadního sedadla v USA povinné a společnost se sídlem v Hirošimě tvrdí, že to v té době bylo dokonale v souladu s federálními bezpečnostními požadavky.
Kalifornské soudy zamítly případ Williamson, opírající se o důkazy z rozhodnutí z roku 2000, kde American Honda byl terčem v případě týkajícím se možnosti instalace airbagů v souvislosti s automobilovými zraněními.
Rozsudek v tomto konkrétním případě uvedl, že žaloby na újmu podané podle státního práva, které zpochybňují neinstalaci airbagů, představují překážku pro dosažení cílů federálních bezpečnostních předpisů, o nichž se tvrdí, že jsou zachováním volby výrobců.
Oba případy byly vytvořeny soudcem Stephenem G. Breyerem a ačkoli tvrdil, že oba jsou svým rozsahem podobné, předpisy týkající se airbagů, které vydaly federální federace, zabránily podání obleku na zranění, zatímco v případě bezpečnostních pásů měli regulátoři mandát k dodržování standardního omezení systém pro všechna sedadla, přesvědčen, že ramenní pásy by vedly ke zvýšení bezpečnosti. V důsledku toho vláda naléhala na Nejvyšší soud, aby zakázal jednání Geiger versus Honda v roce 2000, ale dovolil, aby případ Williamson pokračoval.
Bude zajímavé zjistit, zda podobné žaloby týkající se zranění nebo úmrtí způsobených nehodami starších vozidel budou postaveny před soud stejným způsobem.